Alkohol a zdraví v roce 2026: Co říká nejnovější věda

Vztah mezi alkoholem a zdravím je jedním z nejproblematičtějších témat moderní medicíny. Zatímco ještě před deseti lety lékaři občas doporučovali "skleničku červeného vína k obědu", dnešní vědecký konsensus je zcela odlišný. Nové studie a meta-analýzy z let 2025 a 2026 přinášejí překvapivé, ba pro některé přímo znepokojující poznatky. Pokud chcete pochopit, co věda o alkoholu a zdraví skutečně říká, jste na správném místě. Tento článek vám přinese aktuální informace bez moralizování a bez zbytečného strachu. Budeme se zabývat tím, co vědci skutečně zjistili, jak se výsledky liší od starších mýtů, a jak si můžete uchovávat zdraví, pokud se alkoholu věnujete.

Jak se vědecký konsensus změnil

Není to tak dávno, co lékaři a zdravotnická médka doporučovaly "rozumné" pití vína. Především v souvislosti s tzv. "francouzským paradoxem" – pozorováním, že Francouzi mají nižší výskyt infarktů přesto, že konzumují spoustu tuku. Tehdejší vysvětlení znělo: resveratrol v červeném víně je kardiprotektivní. Dnes víme, že toto vysvětlení bylo zjednodušené a částečně chybné.

Klíčový zlom přišel s velkým mezinárodním výzkumem z roku 2018 (GBD 2016), který následně upřesňovaly studie v následujících letech. Výzkum zahrnující více než 600 milionů lidí zjistil, že žádná hladina alkoholu není bezpečná, pokud se podíváme na celkové zdravotní riziko. V roce 2024 a 2025 se tato zjištění jen potvrdila a zdokonalila.

Nové studie WHO 2025-2026

Světová zdravotnická organizace ve své poslední zprávě z roku 2025 výslovně deklaruje, že alkohol je globální zdravotní hrozbou. Studie zdůrazňují, že alkohol je zodpovědný za více než 3 miliony úmrtí ročně na celém světě. To je více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.

WHO konkrétně upozorňuje na to, že domácí spotřeba alkoholu se zvyšuje, zejména v rozvojových zemích a v evropských zemích, kde je alkohol historicky zakotven v kultuře. Česká republika je v tomto smutném žebříčku jednou z předních zemí Evropy.

Podle nejnovější WHO zprávy se epidemiologie alkoholem souvisejících onemocnění posunuje – zatímco v předchozích dekádách byly alkoholitické jaterní choroby hlavním problémem alkoholiků, dnes se přidávají všechna onkologická onemocnění a kardiovaskulární rizika u běžných konzumentů alkoholu v tzv. "bezpečných" limitech.

Mýtus: Sklenička vína denně je zdravá

Pojďme si vyjasnit jeden z nejtrvalejších mýtů posledních desetiletí. Mnoho lidí ještě věří, že sklenička červeného vína denně je součástí zdravého životního stylu. Věda to už několik let popírá.

Meta-analýzy z let 2023-2025 prokazují, že i velmi nízké hladiny alkoholu – třeba jedna sklenička vína denně – zvyšují riziko nejméně šesti typů rakoviny. Kardiovaskulární benefit, který byl donedávna tvrzen, se ukázal být mnohem menší, než se dříve myslelo, nebo v některých případech vůbec neexistuje.

Studie z Oxford University z roku 2024 byla jasná: když výzkumníci oddělili data podle toho, kolik alkoholu člověk konzumuje, zjistili, že nejnižší riziko všech onemocnění má skupina, která nepije vůbec. Není tedy žádného „zdravého" prahového množství. Pokud pijete, riziko roste proporcionálně s množstvím.

Alkohol a srdce: Co nám říká nová věda

Starý mýtus o kardiovaskulárních benefitech

Jeden z nejrozšířenějších argumentů pro "mírné" pití byl údajný prospěch pro srdeční zdraví. Tvrdilo se, že alkohol zvyšuje HDL cholesterol (ten "dobrý") a snižuje riziko infarktu. Tato teze vycházela hlavně z pozorování epidemiologických studií, které měly řadu metodologických problémů.

Nové Mendelovy randomizační studie (které jsou metodologicky silnější) z let 2023-2025 tento benefit vyvrátily. Ukazuje se, že jakýkoliv kardiální benefit alkoholu je pravděpodobně iluze způsobená tzv. „healthy user bias" – lidé, kteří pijí „mírně", mají obvykle i jiné zdravé chování, lepší péči o zdraví, vyšší příjem atd.

Jak alkohol poškozuje kardiovaskulární systém

Na druhou stranu jsme si zjistili mnohem více o tom, jak alkohol srdce a cévní systém poškozuje. Alkohol zvyšuje krevní tlak – a to už v malých dávkách. Zvyšuje hladinu triglyceridu v krvi. Způsobuje arytmie a oslabuje srdeční sval (alkoholická kardiomyopatie).

Meta-analýza z Circulation Journal z roku 2025 shrnula dvě desítky velkých prospektivních studií a došla k závěru, že každý zdravotník, který stále doporučuje „skleničku denně", by měl své doporučení aktualizovat. Riziko infarktu a mrtvice se začíná zvyšovat už při konzumaci 1-2 jednotek alkoholu denně pro muže a asi poloviny pro ženy.

Alkohol a rakovina: Zbytečný karcinogen

Jedním z nejpřesvědčivějších a nejznepokojivějších zjištění poslední doby je jasný vztah mezi alkoholem a rakovinou. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, oficiálně klasifikuje alkohol (ethanol) jako skupinu 1 – to znamená, že je to prokázaný karcinogen pro lidi. Ve stejné skupině jsou tabák, azbest a plutonium.

Alkohol zvyšuje riziko těchto onemocnění:

• Rakovina plic (zejména u kuřáků)
• Rakovina prsu (zvýšené riziko už u 1-2 nápojů denně)
• Rakovina střeva a tlustého střeva
• Rakovina jícnu
• Rakovina pankreasu
• Rakovina jater (především u lidí s cirhózou, ale také bez ní)
• Karcinomy hlavy a krku

Podle nejnovějších metaanalýz je alkohol zodpovědný za přibližně 741 000 případů rakoviny ročně na světě. V Česku je to přibližně 5 000-7 000 případů za rok, což je přibližně 5-7 % všech diagnostikovaných rakovin.

Mechanismus je částečně znám: alkohol se v těle mění na acetaldehyd, který je toxický a mutagenní. Poškozuje DNA. Zvyšuje hladinu estrogenů a jiných hormonů. Ovlivňuje mikrobióm trávicího ústrojí.

Alkohol a mozek: Neurotoxicita a kognitivní dopad

Co se děje v mozku, když pijete

Alkohol je neurotoxin. To není nové zjištění, ale poslední studie z let 2024 a 2025 přinášejí překvapivě podrobné poznatky o tom, jak alkohol poškozuje mozkové tkáně.

Krátkou dobu po konzumaci alkoholu se v mozku zvyšuje aktivita glutamátu, což vede k podráždění neuronů. Zároveň se snižuje aktivita GABA, což má utlumující účinek. Toto narušení přispívá k pocitu opilosti, ale také k neurálnímu poškození.

Dlouhodobá konzumace alkoholu vede k atrofii určitých mozkových struktur, zejména v oblasti předního mozkového laloku (frontal lobe), které jsou zodpovědné za rozhodování, regulaci impulzů a plánování. Britská studie z roku 2024 na vzorku 36 000 lidí prokázala, že i "sociální" konzumenti alkoholu (10-15 jednotek týdně) vykazují měřitelný pokles mozkového objemu v těchto oblastech.

Kognitivní pokles a demence

Existují konkrétní rizika dlouhodobého vlivu na kognici. Studie naznačují, že alkohol zvyšuje riziko kognitivního poklesu a některých forem demence. Zvlášť obsažené má být vysoké riziko u lidí, kteří pijí vysoce nad bezpečnými limity, ale i mírná konzumace není bez rizika.

Alkaloid obsažený v alkoholu ovlivňuje také objem bílé hmoty v mozku, což narušuje komunikaci mezi různými mozkových oblastmi.

Alkohol a játra: Od steatózy k cirhóze

Stádia onemocnění jater

Jaterní poškození není binární záležitost – není to prostě „normální nebo cirhóza". Existují stupňovité stádia, kterými tkáň jater procházejí:

Steatóza (tukový vznik): První stupeň, kdy se v buňkách jater hromadí tuk. Může se vyskytnout i u lidí, kteří nejsou alkoholiky – u obézních osob, diabetiků. Ale alkohol ji značně urychluje. V tomto stadiu je játra stále schopna se regenerovat, pokud přestaneme pít.

Fibróza: Druhé stadium, kdy se jaterní tkáň začíná jizlit. Jaterní buňky zemřou a jejich místo zaujme vazivo. Tento proces je stále částečně vratný.

Cirhóza: Poslední stadium, kdy je játra tak poškozena, že nemůže správně fungovat. Je to téměř nevratný stav. Člověk s cirhózou má vysoké riziko jaterního selhání, krvácení z varixů a jaterního karcinomu.

Jak dlouho trvá poškození

Otázka, kterou si mnoho lidí pokládá, zní: jak dlouho musím pít, aby mi alkohol poškodil játra? Odpověď je individuální a závisí na mnoha faktorech – pohlaví, genetice, obecném zdravotním stavu a množství alkoholu. Obecně se uvádí, že cirhóza se může rozvinout za 10-20 let silného pití, ale fibróza může začít už po několika letech.

Ženy jsou náchylnější ke jaternímu poškození než muži, protože mají nižší aktivitu enzymů, které metabolizují alkohol (aldehyd dehydrogenázu). Proto jsou pro ženy doporučované limity nižší.

Pozitivní zpráva: pokud přestanete pít, vaše játra se mohou do určité míry regenerovat, pokud už nejsou na stadiumi cirhózy.

Alkohol a psychické zdraví

Deprese a úzkost

Vztah mezi alkoholem a depresí je obousměrný. Na jednu stranu, lidé s depresí často pijí více alkoholu v nadsázce, aby zmírnili symptomy. Na druhou stranu alkohol způsobuje depresivní symptomy a zvyšuje riziko rozvoje depresivní poruchy.

Alkohol je depresantní droga – snižuje aktivitu v mozku a ovlivňuje neurotransmitry, zejména serotonin a dopamin. Krátkodobě se může jevit jako zmírnění stresu nebo úzkosti, ale dlouhodobě zvyšuje riziko deprese a úzkosti.

Studie z roku 2024 v Journal of Clinical Psychiatry prokázala, že lidé konzumující více než 14 jednotek alkoholu týdně (pro muže) mají 2,5krát vyšší riziko vývoje depresivní poruchy během následujících 5 let, ve srovnání se střídmými konzumenty.

Spánek a regenerace

Alkohol také vážně poškozuje kvalitu spánku. Sice často usnadňuje usnutí – lidé, kteří pijí alkohol před spánkem, usnou rychleji. Ale spánek je méně restoratizující. Alkohol potlačuje REM spánek, který je klíčový pro mentální regeneraci, konsolidaci paměti a emoční zpracování.

Důsledkem je chronická únava, horší kognitivní výkon a zvýšený stress v průběhu dne – což následně vede k větší spotřebě alkoholu. Je to začarovaný kruh.

Bezpečné limity pití: Co říkají odborníci v roce 2026

WHO doporučení

Světová zdravotnická organizace již dlouhé roky neudává "bezpečný" limit, protože vědecké důkazy naznačují, že bezpečný limit technicky neexistuje. Ze statistického hlediska je nejbezpečnější konzumovat nula alkoholu.

Pokud však musíme být realističi – protože alkohol je v mnoha společnostech hluboce zakotven – WHO zmiňuje, že riziko zdravotních škod začíná být znatelné nad 10 jednotkami alkoholu týdně pro muže a 5 jednotkami pro ženy. Jednotka alkoholu odpovídá přibližně 10-14 ml čistého ethanolu (tedy sklenici piva, lahvi vína, nebo shot tvrdého alkoholu).

Česká doporučení

Česká asociace lékařů uvádí podobné limity, ale snaží se být praktičtější. Oficiální česká doporučení zhruba odpovídají WHO, s tím, že pro ženy a starší osoby jsou limity nižší. Ovšem České doporučení zdaleka nejsou tak striktní jako například ve skandinávských zemích.

Doporučení v jiných zemích

Zajímavé je, jak se doporučení liší mezi zeměmi a jak se během let měnila. Velká Británie dramaticky snížila své doporučené limity v roce 2016, když výzkum ukázal, že starší limity (21 jednotek týdně pro muže) byly příliš vysoké. Dnes jsou britská doporučení: 14 jednotek týdně pro všechny, bez ohledu na pohlaví.

Skandinávské země jsou ještě striktivnější – Švédsko a Norsko poskytují velmi nižší doporučení a větší důraz na abstinenci.

Česká spotřeba alkoholu: Statistiky 2026

Kde je Česká republika v Evropě

Česka je jednou z nejvyšších konzumentek alkoholu v Evropě. Podle dat z roku 2025 Česka konzumuje průměrně 8-9 litrů čistého alkoholu na osobu ročně. To je výrazně vyšší než průměr Evropské unie (přibližně 6,5 litrů).

Pouze Litva, Lotyšsko a Rakousko konzumují více alkoholu na hlavu než Česka. Zajímavý je mix: zatímco v některých zemích dominuje konzumace vína, v České republice dominuje pivo. Česka je jedničkou v Evropě v konzumaci piva na osobu.

Trendy a změny

Pozitivní zpráva je, že v posledních 5-10 letech vidíme v České republice pozvolný pokles spotřeby alkoholu na hlavu. Mladší generace (do 30 let) konzumují alkohol ve srovnání se svými rodiči méně často. Zvyšuje se také povědomí o zdravotních rizicích.

Na druhou stranu se zvyšuje počet diagnostikovaných alkoholových poruch a související jaterní onemocnění, což je částečně následek vyšší spotřeby v minulých dekádách.

Harm Reduction: Pokud pijete, jak minimalizovat rizika

Ideal je nepít vůbec. Ale reálně víme, že mnoho lidí v Česku alkohol konzumuje a bude konzumovat. V takovém případě existují praktické strategie, jak minimalizovat rizika:

Pitný režim

Pijte pomaleeji. Čím pomaleji pijete, tím lépe si tělo dokáže poradit s metabolizací alkoholu. Vaše játra mohou zpracovat přibližně jednu jednotku alkoholu za hodinu.

Nepijte na prázdný žaludek. Když jíte zároveň, alkohol se absorbuje pomaleji a v nižší koncentraci se dostane do krve. To snižuje toxické efekty.

Střídejte alkoholické nápoje s nealkoholickými. Když si dáte pivo, následující nápoj si udělejte voda. To snižuje celkový příjem alkoholu a pomáhá hydrataci.

Výběr nápojů

Vědecké důkazy nedokazují, že by jeden typ alkoholu byl "zdravější" než ostatní. Červené víno není zdravější než bílé, whisky není horší než pivo. Alkohol je alkohol. Počet jednotek alkoholu je nejdůležitější. Některé studie naznačují, že tmavé pivo (s větším obsahem polyfenolů) může mít mírně nižší inflammatory efekt, ale rozdíl je minimální.

Volba bezalkoholických alternativ

Jedním z nejbigger trendů posledních let je nárůst kvalitních bezalkoholických nápojů. Nealko piva se zlepšila – již nejsou jen "voda s chutí", ale často mají porovnatelnou chuť s běžným pivem. Nealko vína jsou také stále lépe. Existují i nealko likéry a koktejly, které vkusově konkurují verziím s alkoholem.

Pro mnoho lidí je přechod na nealko verze ideálním řešením – zachovává sociální aspekt pití, aniž by nese zdravotní rizika.

Pozitivní trendy: Nižší spotřeba a kulturní posun

Přestože je Česka tradičně zemí vysoké spotřeby alkoholu, vidíme některé povzbudivé trendy.

Generační posun

Mladší generace (Gen Z, pessoas narozené po 2000) pijí méně alkoholu a více jej odmítá úplně. Čeští psychologové a sociologové to přisuzují zvýšenému povědomí o zdravotních rizicích, ale také kulturnímu vlivu – kdy "fitness culture" a wellness trendů postupně vytlačují stereotyp "českého muže" silně pijícího pivo.

Nealko revolucí

Boom nealko nápojů není jen trend. Jde o skutečnou revolucí v tom, jak se lidé sociálně sdružují. Hospody a bary v Česku začínají seriózně nabízet nealko varianty, a toto už není vnímáno jako „slabošství", ale jako zdravý volba.

Informovanost

Poslední data z roku 2025 ukazují, že české povědomí o zdravotních rizicích alkoholu se zvyšuje. Více lidí je obeznámeno s faktem, že alkohol zvyšuje riziko rakoviny. Toto povědomí postupně mění chování.

Často kladené otázky (FAQ)

Je červené víno opravdu tak zdravé, jak se mluví? Obsahuje resveratrol, který je zdravý.

Červené víno skutečně obsahuje resveratrol a další polyfenoly, které mají některé antioxidační vlastnosti. Ale zde je klíč: množství resveratrolu v sklenici vína je velmi malé, a ten přínos je více než vyvážen škodou z alkoholu samotného. Pokud vás zajímají polyfenoly, můžete je získat bez alkoholu – z ovoce, zeleniny nebo čaje. Věda o „ " a resveratrolu je historicky zajímavá, ale v kontextu dnešního vědeckého poznání je to zavádějící.

Můj dědečeka pil alkohol všechen svůj život a dožil se 90 let. Proč by na mě měl mít alkohol špatný vliv?

To, že se někdo dožil vysokého věku přestože pil alkohol, neprokazuje, že alkohol byl bezpečný. To je tzv. "survivorship bias" – vidíme ty, které alkohol nezabránil v dlouhém životě, ale nevidíme ty, které to zabilo, nebo jim zkrátilo život. Navíc, genetika hraje roli – někteří lidé mají genetické variace, které je lépe chránit před některými dopady alkoholu. Ale není to klíč pro určitost jednotlivce. Nejbezpečnější přístup je nedělat si rozdíly."

Co když piju jen o víkendech, ne každý den? Je to bezpečnější?

Není jednoduchá odpověď. Ze jaterního hlediska je lépe rozprostřít konzumaci alkoholu během týdne, aby játra měla čas na regeneraci. Ale z hlediska celkového rizika rakoviny a kardiovaskulárního systému to tolik nezmění – důležité je celkové množství alkoholu za měsíc. Tzv. "binge drinking" (pití velkého množství v krátké době) má však svá specifická rizika – zvyšuje krevní tlak, zvyšuje riziko srdeční arytmie, a má větší neurotoxické efekty. Takže „mírné, konzistentní pití" je ze jaterního hlediska lepší než „zářádů pití o víkendu", ale obě varianty mají zdravotní rizika."

Jsem těhotná/Kojím. Jaký je bezpečný limit alkoholu?

Vědecký konsensus je jasný: bezpečný limit alkoholu během těhotenství je nula. Alkohol přechází přes placentu a může poškodit vyvíjející se plod. Syndrom fetálního alkoholu je zcela preventabilní, pokud se během těhotenství alkoholu vyhýbáte. Stejně tak během kojení alkohol přechází do mateřského mléka. Pokud chcete být bezpečná, abstinence je nejlepší volba. Pokud si dopřejete alkohol, měli byste minimálně počkat několik hodin před dalším kojením (alkohol se z krve eliminuje přibližně za jednu hodinu na jednotku)."

Jak se rozhodnu, jestli si dal(a) příliš mnoho alkoholu a měl(a) bych se obrátit na lékaře?

Příznaky problematické konzumace alkoholu zahrnují: nemůžete si představit sociální situaci bez alkoholu, cítíte nutkání pít se po stresujících situacích, pijete sami a skrytě, pociťujete vinu po pití, nebo si vzpomínáte jen částečně na to, co se během pití dělo. Také fyzické příznaky: únava, horší paměť, bolesti žaludku, třes. Pokud se vám některý z těchto příznaků týká, je čas se obrátit na svého praktického lékaře nebo na ambulanci adiktologie. Existují účinné léčby a podporu."

Jaký je rozdíl mezi "alkoholní" a "bezpečnou" spotřebou v České republice?

V České republice se termín "alkoholní" obvykle vztahuje na lidi s diagnostikovanou poruchou užívání alkoholu – zahrnuje lidi, kteří mají fyzickou závislost, či psychologickou obsesi s alkoholem. „Bezpečná" spotřeba v českém kontextu je obvykle definována jako méně než 14 jednotek týdně pro muže a 7 jednotek pro ženy – přestože jak jsme diskutovali, i toto množství má zdravotní rizika. Moderní věda by ale řekla, že nejbezpečnější je abstinence, a pokud pijete, měli byste si být vědomi rizik."