České pivovary: průvodce regionálními značkami

Jak se vyznat v českých pivovarech a regionálních značkách?

V Česku dnes vaří pivo přes 550 pivovarů: zhruba čtyři desítky průmyslových a přes pět set minipivovarů. Většina objemu jsou spodně kvašené světlé ležáky plzeňského typu z českého sladu a žateckého chmele, ale každý region má svůj rukopis. Plzeň dala světu pilsner, jižní Čechy sázejí na čistotu a měkkou vodu (Budvar), severní Čechy a Podkrkonoší na chmelovou říznost (Svijany, Krakonoš), Morava na plnější, sladovější ležáky (Zubr, Holba, Černá Hora) a Praha spolu s minipivovary na svrchně kvašené styly. Tento průvodce ukazuje, co od které značky čekat, jak číst etiketu a podle čeho pivo vybírat.

Historie: od klášterů k Plzni

Pivo se na českém území vařilo od raného středověku; nejstarší doklad je listina knížete Vratislava II. z roku 1088, kterou vyšehradské kapitule přiděluje mimo jiné desátek z chmele. Právo vařit pivo (várečné právo) získávala od 13. století královská města a měšťanské domy, později šlechta a kláštery. Do 19. století bylo české pivo svrchně kvašené, tmavé, zakalené a nestálé. Plzeňští měšťané v roce 1839 založili Měšťanský pivovar, pozvali bavorského sládka Josefa Grolla a ten 5. října 1842 uvařil první várku světlého spodně kvašeného ležáku ze světlého sladu, žateckého chmele a měkké plzeňské vody. Zlatavé, čiré pivo bylo zjevení a během několika desetiletí se „plzeňský typ" stal nejrozšířenějším pivním stylem světa.

Druhá polovina 19. století byla zlatým věkem: vznikly Budvar (1895), Velké Popovice (1874), Smíchov (1869), Nošovice až v roce 1970 jako poslední velký pivovar socialismu. Znárodnění po roce 1948 zredukovalo stovky pivovarů na několik desítek a sjednotilo receptury. Po roce 1989 přišla privatizace, vstup zahraničních koncernů a od konce 90. let boom minipivovarů: v roce 2000 jich bylo zhruba 30, dnes přes 500. Zároveň se v roce 2008 podařilo zapsat chráněné zeměpisné označení „České pivo", které vyžaduje domácí slad, český chmel, dekokční rmutování a delší zrání.

Stupně, kategorie a co je na etiketě

Nejčastější omyl je zaměňovat stupně za procenta alkoholu. Stupeň (°, správně procento hmotnostní extraktu původní mladiny) říká, kolik cukrů bylo v mladině před kvašením. Desítka má 4 %, dvanáctka 4,4 až 5 % alkoholu, čtrnáctka kolem 6 %. Vyhláška č. 248/2018 Sb. rozlišuje: stolní (do 6°), výčepní (7 až 10°), ležák (11 až 12°), silné (13° a více) a dále například polotmavé, tmavé, pšeničné, nealkoholické (do 0,5 %) nebo nízkoalkoholické (do 1,2 %). Na etiketě dál hledejte datum stáčení (u nefiltrovaného piva je zásadní), nepasterované (kratší trvanlivost, plnější chuť) a u řemeslných piv IBU (hořkost) a EBC (barva). Jak poznat, že pivo není staré nebo zvětralé, popisuje článek Jak poznat čerstvé pivo.

Regiony a jejich značky

Plzeň: vzor pro svět

Pilsner Urquell (Prazdroj) je nejvyváženější a nejnapodobovanější ležák na světě: sytě zlatý, s hořkostí kolem 40 IBU, karamelovou sladovostí z trojité dekokce a čistým závěrem. Nejlepší je nefiltrovaný a nepasterovaný z tanku v hospodách s označením Tankovna. Sesterský Gambrinus je lehčí desítka pro každodenní pití. Menší Chodovar v Chodové Plané vaří v skalních sklepích a nabízí i pivní lázně.

Jižní Čechy: měkká voda a Budvar

Budějovický Budvar je poslední velký státní pivovar a jediný, který stále leží 90 dní. Voda z artéských studní hloubky přes 300 metrů dává pivu měkkost, hořkost je jemnější než v Plzni a dominuje čistá sladovost. Kdo chce něco mimo ležák, sáhne po Budvaru 33 (nefiltrovaný speciál) nebo po tmavém.

Sever a východ: chmel a rodinné pivovary

Svijany jsou příkladem regionálního pivovaru, který nikdy nezavedl pasteraci a stal se synonymem pro „poctivé pivo" v Čechách; Máz 11° patří k nejprodávanějším nepasterovaným pivům v zemi. Rodinný Bernard v Humpolci jde stejnou cestou, s vlastní sladovnou a s pivy jako Bohemian Ale nebo sudová řada. Náchodský Primátor je specialista na styly, které v Česku nikdo jiný dlouho nevařil: Stout, Weizen, English Pale Ale, Double 24°.

Bernard Bohemian Ale 16° 0,5l 8,2%44 Kč k 5. 10. 2026jen Alkohol.czDetail ›

Morava: kulatější ležáky

Moravské pivovary tradičně vaří plnější, sladovější a méně hořké ležáky: Zubr, Holba a Litovel (skupina Pivovary Lobkowicz) nebo Černá Hora u Brna, jeden z nejstarších dosud fungujících pivovarů (1530). Výjimkou je Radegast z Nošovic, který se profiluje jako nejhořčí velké české pivo. Na jižní Moravě zároveň funguje nejhustší síť malých pivovarů mimo Prahu, od Dalešic (kde se točil Postřižiny) po Vyškov.

Praha: hlavní město craftu

Kromě Staropramenu, druhého největšího výrobce v zemi, má Praha a okolí nejsilnější scénu malých pivovarů: Únětický pivovar s tradiční 12°, Matuška v Broumech, který v roce 2009 rozjel české IPA, a desítky městských minipivovarů. Které navštívit, radí článek TOP 5 craft minipivovarů v Praze; rozdíl mezi ležákem a IPA vysvětluje IPA vs ležák.

Bernard IPA 0,5l 5,6%37 Kč k 5. 10. 2026jen Alkohol.czDetail ›

Jak vybrat české pivo

1. Podle příležitosti: na celý večer desítka nebo jedenáctka (4 až 4,5 %), k jídlu dvanáctka, na ochutnávku speciál 13° a víc.
2. Podle hořkosti: chcete říz? Radegast, Pilsner Urquell, Svijany. Chcete měkké, sladové pivo? Budvar, Zubr, Černá Hora.
3. Podle zpracování: nepasterované a nefiltrované pivo má plnější chuť, ale krátkou trvanlivost, kupujte ho čerstvé a skladujte v chladu. Pasterované lahvové vydrží půl roku.
4. Podle původu: logo „České pivo" (CHZO) zaručuje domácí suroviny a tradiční postup. Není to známka kvality, ale původu.
5. Podle obalu: plechovka chrání před světlem lépe než zelená nebo čirá lahev; skunkový „světelný" pach vzniká už po minutách na slunci.

Kdo nemůže lepek, najde tuzemské i zahraniční značky v článku Bezlepkové pivo; kdo řídí, má na výběr z rostoucí nabídky nealka, kterou srovnáváme v článku TOP 10 nealkoholických piv v Česku.

Skladování a servírování

• Teplota: ležáky 6 až 8 °C, tmavá a silná piva 8 až 12 °C. Přechlazené pivo pod 4 °C chuť ztrácí.
• Sklo: klasický půllitr s uchem, tuplák nebo tenkostěnný „džbán"; sklenici opláchněte studenou vodou, mastnota ničí pěnu.
• Pěna: dva až tři prsty husté pěny chrání pivo před vzduchem. Čepování „na hladinku", „šnyt" nebo „mlíko" je česká specialita: méně piva, víc pěny, jemnější chuť.
• Skladování: nastojato, v temnu, v chladu; pivo nezraje a stárnutím se nezlepšuje. Nefiltrované do 3 týdnů, pasterované podle data na etiketě.

Časté dotazy

Kolik je v Česku pivovarů?

Přes 550. Průmyslových a středních pivovarů je zhruba 40, minipivovarů s výstavem do 10 000 hl ročně přes 500. Většinu objemu vyrábí pět skupin: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar a Pivovary Lobkowicz.

Co znamená 12° u piva?

Dvanáct procent extraktu v mladině před kvašením, ne procenta alkoholu. Dvanáctka má obvykle 4,4 až 5 % alkoholu, desítka kolem 4 %. Podle vyhlášky je 11° a 12° „ležák", 7 až 10° „výčepní pivo", 13° a více „silné pivo".

Jaké je nejlepší české pivo?

Záleží na stylu. Za měřítko ležáku platí nefiltrovaný Pilsner Urquell z tanku, za měkčí protipól Budvar, mezi regionálními vede Svijany, Bernard a Únětice, mezi řemeslnými Matuška. Nejlepší způsob je ochutnat dvanáctky z různých regionů vedle sebe.

Co je chráněné označení „České pivo"?

Chráněné zeměpisné označení EU z roku 2008. Pivo musí být uvařené v Česku z domácího sladu a českého chmele, dekokčním rmutováním a s delším zráním. Používá ho Pilsner Urquell, Gambrinus, Budvar, Bernard, Kozel, Radegast a další.

Jaký je rozdíl mezi pasterovaným a nepasterovaným pivem?

Pasterace pivo krátce zahřeje, aby vydrželo měsíce, ale otupí část chuti. Nepasterované pivo (Svijany, Bernard, Únětice, většina minipivovarů) chutná plněji, vydrží ale jen týdny a musí se skladovat v chladu.

Kolik piva vypijí Češi za rok?

Kolem 130 litrů na osobu ročně, což je dlouhodobě nejvíc na světě. Číslo zahrnuje i nealkoholické pivo, jehož podíl roste, zatímco spotřeba v hospodách klesá ve prospěch lahví a plechovek doma.

Zdroje: Český svaz pivovarů a sladoven, výroční zprávy o výstavu a spotřebě; Českomoravský svaz minipivovarů; vyhláška č. 248/2018 Sb. o požadavcích na nápoje; nařízení Komise (ES) č. 1014/2008 o zápisu CHZO „České pivo"; oficiální stránky Plzeňského Prazdroje a Budějovického Budvaru.